Syndrom karpálního tunelu

22.11.2009 21:33

Pokud Vás každou noc vzbudí bolest ruky, u které Vás brní prsty a musíte se pak posadit a ruku protřepat, aby bolest přešla, pak určitě čtěte dál. Následující informace jsou totiž určeny právě Vám. Velmi pravděpodobně Vás v budoucnu potká operace "karpálu", v rámci oboru chirurgie ruky nejčastěji prováděná operace.

Co to tedy je?

    Jako syndrom karpálního tunelu označujeme stav, kdy dochází k útlaku středového nervu (nervus medianus) v oblasti zápěstí. Tam existuje anatomicky definovaný prostor nazývaný zápěstní (odborně karpální) tunel, kudy prochází středový nerv a devět šlach ohýbačů (flexorů) prstů jdoucích z předloktí na prsty. Syndrom karpálního tunelu se rozvíjí v okamžiku, kdy dochází ke zvýšení tlaku v tomto prostoru. Šlachy zvýšený tlak vydrží bez problémů, ale útisk nervu se začne projevovat pro Vás velmi nepříjemnými příznaky.

Jaké jsou příznaky?

    Mezi nejčastější příznaky patří bolesti prstů, někdy vystřelující až na předloktí, zhoršená citlivost prstů, někdy popisovaná jako pocit jejich tuposti, mravenčení (parestezie) v prstech, ranní otok a ztuhlost prstů. Středový nerv zásobuje palec, ukazováček prostředníček a část prsteníčku, proto bolesti postihují právě tyto prsty. Část pacientů může u sebe pozorovat jen některé z uvedených příznaků. Výjimečně nemusí mít potíže žádné, přestože je nerv již výrazně utlačen.

    Obtíže mohou být i klidové, častěji se ale projevují v noci a pacienta budí. Postižení udávají zvýraznění potíží při jízdě na kole, řízení automobilu či tlačení kočárku, kdy dochází ke zvýšení tlaku na nerv zvenčí. Mezi další stesky patří zhoršení jemné motoriky prstů, oslabení úchopu, někdy i s vypadáváním předmětů z ruky. V nejtěžších případech dochází k atrofii svalstva palce a ztrátě schopnosti postavit palec proti ostatním prstům (opozice palce). Ztráta citlivosti prstů se může stát trvalou.

Čím je to tedy způsobeno?

    Příčina choroby je obvykle neznámá. Ze známých příčin může být útlak nervu způsoben několika stavy: zánětem a zbytněním šlachových pochev (tendovaginitida), přetěžováním ruky např.prací v nepřirozené poloze, chybným postavením zápěstního kloubu, stavem po zlomenině v této oblasti či probíhajícím zánětem kloubu. Zadržování tekutin v těle, běžné v těhotenství, může způsobit otok vedoucí k příznakům syndromu karpálního tunelu. Potíže většinou po porodu spontánně ustupují. Syndrom se častěji vyskytuje u osob s chorobami štítné žlázy, revmatickou artritidou či cukrovkou. Můžeme se setkat i s kombinací několika příčin.

U doktora

    Pokud máte podobné obtíže, návštěva lékaře by byla vhodná. Kontaktujte Vašeho praktického lékaře, který Vás pravděpodobně odešle ke specialistovi. Tím bývá nejčastěji neurolog, ortoped či plastický chirurg. Diagnóza se stanovuje jednak na základě popisu obtíží a jednak na základě tzv. EMG (elektromyografie) vyšetření. Tato vyšetření provádějí specializovaná neurologická pracoviště. Zjišťují hlavně rychlost vedení nervu jak v jeho složce motorické (ovládající svaly) tak i senzitivní (zajišťující citlivost). Zpomalení vedení nervu nad určitou hranici jasně prokazuje stištění nervu. Rentgenové vyšetření pomůže odhalit příčinu v poškození kloubu zánětem či stav po zlomenině.

Jaká je léčba?

    Jistého ústupu obtíží lze často dosáhnout různými konzervativními postupy. Jedná se o změnu stereotypního zatěžování ruky, odpočinkové dlahování zápěstí, podávání protizánětlivých léků a vitamínů či obstřiky nervu. Konzervativní léčba však má své limity a omezení. Ve středně těžkých a těžkých případech však tato terapie selhává a pacient musí podstoupit operaci, která odstraní útlak nervu. Cílem operace je zvětšit prostor karpálního tunelu a tím snížit tlak na nerv působící. Nejčastěji se provádí protnutí příčného zápěstního vazu, pod kterým nerv probíhá. Výkon se provádí v místním znecitlivění a lze ho provést ambulantně. Někdy se k výkonu připojuje ještě odstranění zbytnělých šlachových obalů v prostoru tunelu (synovektomie). Do jednoho až dvou dnů je možno očekávat výraznou úlevu. Ostatní potíže by měly vymizet do několika týdnů až měsíců. Rána se zahojí do 2 týdnů, rozcvičení ruky až k plné zátěži však může trvat i 3 měsíce.

    Je-li již nerv nevratně postižen, k plnému návratu funkce a citlivosti ruky nedojde. Plná zátěž operované končetiny je možná až cca po 3 měsících od výkonu. Noční bolesti často promptně ustupují ihned po operaci. Tupost prstů většinou přetrvává déle stejně jako oslabení svalové síly. Po operaci se může objevit zvýšená citlivost jizvy, která přetrvává někdy i několik týdnů až měsíců. U nejtěžších případů se mohou pooperačně příznaky choroby zmírnit jen málo nebo vůbec ne. Pokud je nerv již nezvratně poškozen, je možno v jedné době provést zároveň rekonstrukční operaci, nahrazující ztracenou funkci. Rehabilitace ruky je důležitou součástí pooperační péče. 

Rizika operace

    Každá operace má svá rizika. Žádné pracoviště ani žádný lékař Vám nemůže stoprocentně zaručit ideální a nekomplikovaný průběh operace a pooperačního hojení. Komplikace můžeme rozdělit na všeobecné, hrozící při jakékoliv operaci, a komplikace specifické pro konkrétní druh operačního výkonu. Mezi všeobecné komplikace patří infekce a případný rozestup operační rány s následným prodlouženým hojením rány, krvácení během operace a po ní, tvorba hypertrofických až keloidních jizev, alergická reakce na desinfekci, použité léky či šicí a obvazový materiál. Při značném krvácení může být nutná operační revize

    Mezi specifické komplikace dekomprese karpálního tunelu můžeme zařadit vzácné poškození nervu nebo jeho drobných větví, způsobující poruchu kožního čití nebo hybnosti palce, bolestivost jizvy v patě dlaně či vznik algodystrofického syndromu. Vyloučit nelze ani recidivu obtíží při nadměrném jizvení a tvorbě srůstů v místě zákroku. Po operaci také někdy pozorujeme zhoršení chronického zánětu šlachových obalů které se projevuje jako zaskakování prstů při jejich ohýbání.

Co neovlivníte

    Jestli máte potíže a diagnóza se potvrdí EMG vyšetřením, tak Vás velmi pravděpodobně čeká v budoucnu chirurgický výkon. Jen výjimečně příznaky samy od sebe odezní. Konzervativní léčba má někdy efekt, často bohužel dočasný. Pokud Vám lékař nabízí operaci, tak není vhodné příliš dlouho vyčkávat. Nerv se může při delším útlaku poškodit nevratně a po operaci nemusí dojít k plné úpravě funkce ruky. Za jak dlouho k tomu dojde nelze určit. Většinou po několika letech, někdy ale i po několika málo měsících.

Autoři: MUDr. Aleš Fibír, MUDr. Martin Kloud

Vyhledávání